Svatební fotobudka: Zábava, která lidi zvedne ze židle

Často se mi stávalo, že se páry ptaly, jestli můžu na svatbu přivézt nějaké rekvizity nebo malý ateliér. Chtěl jsem si postavit vlastní fotobudku už dlouho - a nakonec jsem to udělal.

Dává to totiž obrovský smysl. Máte fotografa i fotobudku rovnou v jednom balíčku. Nemusíte složitě obvolávat a koordinovat další cizí agenturu, ladit s nimi příjezdy a řešit další smlouvu. Mám to pod palcem já se svým týmem.

Kdy se budka hodí ze všeho nejvíc?

Na schůzkách to slyším pořád: "Co s těmi hosty, když se na hodinu vypaříme kvůli portrétům?" Nebo: "Jak vykrýt to líné odpoledne, než začne hrát kapela?"

Tady funguje fotobudka jako záchranná brzda. Lidi mají hromadu rekvizit, bleská to, blbnou a rovnou drží vytištěnou fotku v ruce. V době, kdy se nám v mobilech válí tisíce fotek a žádnou nemáme vytištěnou, to má hrozný úspěch. Můžou si ji navíc rovnou vzít a s nějakým vzkazem vám ji nalepit do pamětní knihy.

Nemusíte nic řešit, obsluha to odřídí

Nenechám vám tu bednu s foťákem jen tak stát někde v rohu. Budka u mě vždycky znamená i člověka, který se o ni postará.

Když fotím celou svatbu, vozím s sebou parťáka. Ten budku postaví, rozdává rekvizity, tiskne a hlavně pomáhá lidem, ať z toho mají co nejlepší fotky. Já se tak můžu dál naplno soustředit na to podstatné - lovení emocí z dálky. Pokud už na svatbě hlavního fotografa máte a od nás berete jen budku, přijedu jako obsluha já.

Co když se lidem nebude chtít?

Občas slýchám: "My máme spíš klidnější rodinu, co když tam budka bude stát zbytečně?"

Rozumím tomu. Po obědě jsou lidi občas zalehlí a hned se k bedně s klobouky nehrnou. Ale většinou to potřebuje jen jeden malý impuls, a přesně od toho tam jsme. Trochu je pošťouchneme.

Stačí, když se nám podaří zvednout první malou skupinku. Jakmile si někdo narazí obří brýle a začne se smát, strhne to ostatní. Uvidíte před budkou blbnout lidi, u kterých byste to možná ani nečekali.

Nechat to na odpoledne, nebo rozjet až večer?

Je to na vás. Někdo to zapne hned po obědě, někdo čeká až na tmu, kdy už začíná hrát hudba a padají zábrany. Umíme se ale domluvit i na tom, že pojede celý den v kuse. Prostě to odřídíme a lidi se zabaví.